Nosníky
Rám "Nosníky" obsahuje tabulku se seznamem zadaných nosníkových prvků. Přidání nosníků se provádí v dialogovém okně "Nové nosníky".
Při zadávání je nutné definovat umístění nosníku (volná linie, linie sítě, úsek terénu).
Zadané nosníky lze také editovat na desktopu pomocí aktivních objektů. Program používá následný souřadný systém.
Nosníkové prvky slouží k modelování ostění resp. pažících konstrukcí. Na těchto prvcích můžeme získat průběhy vnitřních sil (moment, normálová síla a posouvající síla).
Nosníkové prvky se zadávají na již zadané linie (volné linie, úseky terénu) - linie představuje střednici nosníku. Program nabízí několik základních typů tvaru průřezu, ale uživatel má možnost si zadat i vlastní průřezové charakteristiky.
Při modelování nosníků je důležité zadání kontaktních prvků, které charakterizují chování kontaktu mezi nosníkem a okolní zeminou. Kontakty lze zadat po obou stranách nosníku. Správná definice kontaktů je velice důležitá při modelování pažících konstrukcí.
Na koncích nosníku lze definovat uložení konců nosníků.
V následujících fázích budování lze již zadaný nosník zesílit resp. degradovat.
Program automaticky počítá se zatížením vlastní tíhou nosníku - automatickou generaci vlastní tíhy lze ale při zadání nosníku vypnout.
Nosníky jsou modelovány pomocí nosníkových prvků se třemi stupni volnosti v každém uzlu prvku.
Nosníkové prvky zabudované v programu jsou postaveny na Mindlinově teorii, která předpokládá, že průřez zůstává po deformaci rovinný, není však kolmý k deformované střednici prutu. Ohybové momenty a osové síly se počítají v uzlech sítě.
Dialogové okno "Nové nosníky"
Rám "Nosníky"